Kdyby se válka vyvíjela jinak a nacistická Říše vítězila tak, jak to hlásala propaganda, náš národ by fakticky čekalo vyhlazení. A nelze vyloučit, že se bude podobná hrůza opakovat...

Historik Jindřich Marek konstatoval, že za období druhé světové války měli Češi, Moravané a Slezané opravdu namále. Kdyby se válka vyvíjela jinak a nacistická Říše vítězila tak, jak to hlásala propaganda, náš národ by fakticky čekalo vyhlazení. A nelze vyloučit, že se bude podobná hrůza opakovat... 

Pokud někdo tvrdí, že Češi, Moravané a Slezané v Protektorátu netrpěli tolik jako jiné porobené národy, měl by se podle Jindřicha Marka zamyslet ještě jednou. Je sice pravda, že se v Praze za války promítaly veselé filmy, jenže zatímco se na jednom konci Prahy promítalo, na druhém konci nacisté vraždili a mučili lidi. 

Co by si tedy občané měli pamatovat o této době?

"Že jsme doslova utekli hrobníkovi z lopaty. Totalitní režimy, jakým byl Gottwaldův či Husákův, nebyly nic příjemného, ale tento protektorátní, jemuž vtipálkové tehdy říkali "protentokrát", byl velmi zlý. Záměrem germanizace totiž nebylo jen poněmčit Čechy, Reinhard Heydrich měl prokazatelný plán totální likvidace českého národa," zdůraznil historik v rozhovoru pro server Lidovky.cz. .

Před nástupem Reinharda Heydricha chtěli Němci v Protektorátu udržet klid na práci. Heydrich nás ale plánoval vyhladit. Prozatím jen využíval pro válečné úsilí české dělníky, kterým dával příděly rumu, cigaret či jídla navíc, když pilně pracovali. V zásadě kolaborovali s režimem, ale oni sami to pravděpodobně tak nevnímali. Podle Marka bylo dělníků v odboji relativně málo, častěji se tam objevovali učitelé, policisté a další profese.

Už mnichovská krize z podzimu 1938 však chuť k pozdějšímu odporu nahlodala.

"Jedno tvrzení je, že nám již Mnichov zlomil páteř a národ pak neměl odvahu vzdorovat komunistům, ať už v roce 1948, či 1968. Ono to bylo složitější. Především v tom, že myšlení mnoha Čechů Mnichov orientoval špatným směrem. To, že nás Francie s Velkou Británií nechaly na holičkách, vedlo i ke ztrátě důvěry v parlamentní demokracii a v západní Evropu," pokračoval historik.

Nakonec varoval, že se teoreticky mohou hrůzy protektorátu opakovat i v budoucnu.

"Někoho straší i to, že některý stát, jako je třeba Rusko či Čína, nad námi získá větší ekonomický vliv a bude ovlivňovat naše politické názory a postoje. Existují pro nás do budoucna však i jiná nová bezpečnostní rizika. Nikdo si ale nechce připustit, že by se poměry v Evropě mohly zvrhnout do tak tragické pozice jako v letech protektorátu. Bohužel je možné všechno. Chci však zůstat raději optimistou..." uzavřel rozhovor.


Zdroj