Jsme Slované a jsme na to hrdi!

06.06.2018 19:00

Hej Slované, ještě naše
slovanská řeč žije,
pokud naše věrné srdce
pro náš národ bije.
Žije, žije duch slovanský,
bude žít na věky.
Hrom a peklo, marné vaše,
proti nám jsou vzteky.

 

Dnes si připomínáme, tak trochu ve skromnosti a v mediální blokádě, události revolučního roku 1848. S tímto rokem je spojen i Slovanský sjezd v Praze. Tato událost před 170lety pořádně zatřásla  rakouskou  monarchií.

Dnes není zájmem bruselských elit připomínat tyto pražské události před 170-ti lety, které nastolily otázku národních zájmů všech slovanských národů v Evropě.

I dnes cítíme snahy těchto elit o potlačení slovanské vzájemnosti. Tedy o vyloučení, či omezení spolupráce slovanských národů. Příkladem je protiruské tažení a vyvolávání nenávisti k Rusku.  Této kampani slouží i rozdmýchávání sporů mezi slovanskými národy. Jednota Slovanů je mnohým na překážku.  Připomínání slovanské identity je nežádoucí. Zároveň pociťujeme, že vstupem do EU ztrácíme značné části své suverenity, ale i slovanské vzájemnosti. 

 

Právě před 170 lety v červnu 1848, se stala Praha centrem zájmu a nadějí slovanských národů. Od 2.června zde probíhal Slovanský sjezd. Tehdejší slavnostní atmosféra v Praze budila naděje zejména u českého a slovenského národa. Své národní tužby projevily i ostatní slovanské národy. 

Vedle největšího ruského národa, to byly zejména Poláci, Srbové, Bulhaři, Chorvati, Ukrajinci, Rusíni, Makedonci, Lužičtí Srbové….   

 

Téměř 400 účastníků slovanských národů hledalo cestu k národnímu probuzení a ke sjednocení všech slovanských národů. Slovanský sjezd  otevřel také otázky k postavení Slovanů v rakouské říši a též se zabýval vztahem k ostatním Slovanům stojících mimo rakouskou říši. 

Je skutečností, že rakouská říše byla většinově tvořena slovanskými národy, které ale neměly vliv na její politiku. 

Samotný sjezd byl prvním významným pokusem o sjednocení národních a emancipačních zájmů Slovanů. Je zásluhou zejména českých a slovenských obrozenců, Františka Palackého, Pavla J. Šafaříka, Karla H. Borovského a Ludovíta Štúra, že tento sjezd se konal v Praze. Na sjezdu byl přijat Manifest Slovanského sjezdu k evropským národům k postavení slovanských národů v Evropě

Sjezd byl násilně ukončen 14.června, v den kdy v Praze vypukly bouře, které přerostly v revoluční vystoupení proti monarchii.

 

Revoluční rok 1848 probudil Evropu, Slovanský sjezd v Praze byl součástí tohoto revolučního procesu.  

Slovanské národy po celou dobu své historie se střetávaly zejména s vlivem germánským a osmanským.

Velice často bojovaly o svou holou existenci, často  bránily Evropu před agresory. Naposledy v období druhé světové války, za německého tažení na Východ. Slovanské národy přinesly v této době také největší oběti. Dnes se cíleně na tuto skutečnost zapomíná. Kácí se pomníky slovanských hrdinů, přebarvují se dějiny. Pro národy slovanské  jsou i dnes, jako zcela zásadní, otázky národní suverenity a otázky slovanské vzájemnosti.

 

Přemysl Votava

(mpř. Národní socialisté)

ČNL

 

Q.S.

Nepřipomíná vám to něco?

To mlčení a ignorování významných událostí a milníků našich dějin ze strany koloniálních médií a politických satrapů mluví za vše....

A když už , tak jen ve zpochybňujícím či slouhovském duchu... Až na jednu výjimku, kterou bude /ano uhodli jste/ srpen 1968....

Tam se kolo propagandy a rozdmýchávání povinné rusofobie rozročí na 1000%...

Nevěříte?

Diskusní téma: Jsme Slované a jsme na to hrdi!

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.

Přidat nový příspěvek