Poválečný odsun sudetských Němců neznamenal i zapomnění.

22.06.2018 18:30
Druhá světová válka skončila, vyřizujme si proto s Němci účty. To Češi tehdy dovedli do extrému, ale mnohdy se nebylo co divit. Krve za války teklo hodně, zejména v pankrácké sekyrárně a dál už to znáte.
 

Šest let strachu a pro některé zároveň protektorátní válečné závětří. Jinými slovy, země jako základna válečné výroby. Tu Němci potřebovali, zrovna tak jako šikovné české ručičky. To jen pro malou odbočku, která se ale netýkala mnoha rodin, které své blízké ztratily. Dost možná úvodní řádky znějí jako obvyklá klišé, proto k tématu poválečného odsunu sudetských Němců buďme konkrétní. A to u rodin, které například na severu Čech dodnes nemohou Němcům odpustit.

Výrok Angely Merkelové, že pro poválečný odsun Němců ze zemí střední Evropy nebylo morální ani politické ospravedlnění, rozhýbal naši politickou scénu. Nesouhlas, jitření starých ran a podobné reakce zazněly směrem k Berlínu. To jsi Angelo, trochu přehnala, dalo by se říct bez diplomatického obalu. Dál se v tom nepitvejme, politika má stejně své mantinely. Nikoliv však ti, kteří na vlastní kůži poznali, co je to ztráta bratra, otce, sestry či jen vůbec nevinného člověka. Takže k těm sudetským Němcům:

Na Chomutovsku (německy Komotau) už před válkou žila rodina Wilhelma Zwiega. Podle pamětníků spíše zamlklý sedlák, ale vždy ochotný českým sousedům v nesnázích pomoci. Než tato území obsadil Hitler, Wilhelm Zweig nikdy nechyběl na projevech Konráda Henleina, funkcionáře nacistické strany. Ze sedláka se stal zapálený Němec - vlastenec a se sousedskými vztahy skoncoval. Jeho druhorozený syn narukoval do wehrmachtu, prvorozený byl tělesně postižený. Z vojáka se stal masový vrah, byl kulometčíkem v rotě na východní frontě. A taky prý součástí vraždícího sonderkomanda v obci Babi Jar na okraji Kyjeva.

Pak dostal otec Wilhelm smutnou zprávu – jeho syn při ruském tažení hrdinně padl. Smutek se změnil ve vztek a českého občana kvůli krádeži řepy osobně přivlekl na úřadovnu chomutovského gestapa. Celá rodina provinilce skončila v koncentráku, nikdo z ní nepřežil. Wilhelm Zweig se údajně postaral i o to, aby malá sedlácká usedlost potrestané rodiny pak sloužila jako cvičný cíl pro výcvik branců. Válka skončila, tím i vliv Wilhelma Zwiega. Chomutovští mstitelé jej oběsili vedle manželky i postiženého syna.

Válečná zvěrstva páchaná na všech stranách ale stále mají své pamětníky. Těm se jen těžko vymažou vzpomínky na dobu, kdy duše musela být silnější, než fyzické útrapy. Kdo z poválečné generace může posoudit míru toho sebezapření, které pak explodovalo ve chvíli, kdy obraz obětí jako by je vyzval k tomu, aby se nikdy nezapomnělo na to, co jim kdo způsobil? Zcela logicky proto msta byla součástí té doby, nikoliv dnešní politici. Jejich zbraní je pouhé slovo a nikoliv duše těch, kteří nezapomínají. Na ně totiž po celý rok do dalšího výročí zvysoka kašlou. 

Právě těchto zbývajících pamětníků bychom se měli ptát, zda je vůbec možný akt odpuštění a ne reagovat na vnímání té zločinné doby optikou politiků, kteří více jak sedmdesát let válku nezažili. Ať je to Angela Merkelová nebo kterýkoliv jiný mudrlant ve slušivé kravatě a dobře padnoucím obleku.

 

Diskusní téma: Poválečný odsun sudetských Němců neznamenal i zapomnění.

Datum: 26.06.2018

Vložil: hanns

Titulek: moc tomu nerozumím

píšete: " .... malá sedlácká usedlost potrestané rodiny ..."

a ptám se: "Oni potřebovali krást řepu?"

Datum: 26.06.2018

Vložil: jann

Titulek: Re: moc tomu nerozumím

on je pouze OBVINIL, tj : "Klidně "po německu" bez důkazů !"

Datum: 23.06.2018

Vložil: Karel Straka

Titulek: Souvislosti?

Divadelní kus '' Poválečný odsun Němců " zpropagovaný frau Merkel nebyl uveden náhodou. Již od počátku 90. let systematicky docházelo k relativizaci poválečného uspořádání a to zejména horlivcem Havlem a jeho kohortou stupidních odpůrců jakékoliv konceptuální struktury řízení a právního statusu z řad disentu. Havlova nepolitická politika, radikální pacifismus (licoměrné - humanitární bombardování), přenechání vlivových sfér a trhů západním mocnostem, pozitivní diskriminace a narůstající právo nadnárodních lidskoprávních neziskovek kecat do všeho a ovlivňovat tak směr vývoje vzdor výsledkům voleb a přáním voličů bylo domácími médii v cizích rukách vynášeno do oblak. A to vše za aureolu osvícenství světového významu a podchyceného ega dramatika . Stačí si vzpomenout na profesionálního odpůrce proti všemu a všem Petra Uhla. ( Ano to je ten disident placený ze západu, který v listopadu 89 přes Rádio Svobodná Evropa pustil do éteru fake news o mrtvém studentu Šmídovi, kterého zavraždila pohotovostní jednotka SNB a kterého nikdo nenašel, neviděl a neznal, protože neexistoval. To prostě pravda a láska jen tak trochu koketovala se lží a nenávistí, protože v zámoří dobře vědí jak dostat ulici do varu a následně na tomto podvrhu svou pátou kolonou svrhnout zákonnou vládu ) V té době jeho slávy jsem bydlel v Ústí nad Labem v těsné blízkosti Matiční ulice, po které dnes ani pes neštěkne. Toto systémové kurvítko zvané Petr Uhl - Zmocněnec pro lidská práva s přístupem do médií a Havlova Vize 2000 způsobili v případě Matiční velmi mnoho zla. Šlo však již tehdy o systémový prvek relativizace zákonnosti v ČR. Nešlo o děj náhodný. To jen kolaborující psíci dostali pokyn jak tuto situaci podchytit a správně jí medializovat s vytvořením potřebného informačního poleaby si zasloužili nějakou tu kost odpadlou ze stolu a hlavně odčinili investici, která do nich byla vložena od r.1968, kdy to tak nějak "vyspělému západu" nevyšlo. To tehdy v 90.letech již začala na našem území hybridní a informační válka kdy lež opět vítězila nad pravdou. Tak jako autor předchozího příspěvku chci poukázat na to, že dané události v kontextu doby a atmosféry mohou rozumět a řešit jí pouze její přímo se účastnící a ji žijící současníci. Už 100km do Prahy totiž byla vzdálenost, která zcela marginalizovala systémovou chybu nastavení zákonů platících pro ekonomicky aktivní majoritu, kterou zcela elogicky postihovala a pro minoritu všemožně parazitující na sociálním systému, která byla vyzdvihována a stavěna do role mučedníků. To byl přínos V. Havla a jeho sluníčkářských nohsledů. Ono totiž z cizího se dobře rozdává a tyje. To se bavíme však o druhé polovině 90.let. následně se vstupem do EU těchto vlivových excesů začalo přibývat. Tu zvláštní školy, tuhle zase sítě v léčebnách, onde zase charta dítěte a nepřípustnost požadavku povinného přezouvání ve školách a školkách. Nejprve však bylo nutno implementovat do právního systému normy umožňující nestrukturní řízení. Tedy řízení mimo zákonem stanovenou strukturu zastupitelské demokracie. To se děje tak, že mediálně se přikládá větší význam vývodům zástupců vlivových neziskovek, než jaký jim přísluší. Volení zástupci jsou pak médii tlačeni k odpovědím jež zblblostí politiků z jejich vlastní důležitosti a nepostradatelnosti přecházejí v zákonné normy jež otevírají dvířka dalším normám rozmělňujícím status quo ústavnosti a řádu. Jde o ucelený technologický postup rozvalu zákonnosti, norem, hodnot a soudržnosti společnosti předkládaný salámovou metodou zdánlivě nahodile a bez souvislostí. A to vše pod rouškou demokracie a lidských práv. Nejprve jsme se vzdali poválečných reparací. Ruku v ruce s tím šla osa rozmělnění viny zvěrstev z Německa a vytvoření spoluviníků viz Lety. To se ponejprv natře tank na růžovo, osvoboditelé jsou označeni za jen procházející armádu, které jsme se náhodou připletli do cesty, tedy nás obsadili a následně vlastně za okupanty. A to vše za neustávajícího ataku na Benešovy dekrety a průběžné marginalizace pilířů národního povědomí Mnichovem počínaje a Masarykem, Čapkem a Husem konče. Jsou realativizovány počty obětí a pomalu je překlápěn obraz jejich významu. Vyvrcholením této etapy bylo prohlášení Polského ministra kultury na pietním aktu v Osvětimi v r. 2015 za účasti veškeré Evropské vrchnosti, kde prohlásil: " Všichni máme v paměti jak Rusko napadlo Německo a zapříčinilo tak 2.sv. válku". A ticho po pěšině. Nikdo neprotestoval a nikdo, žádná média ani politik se proti tomuto tvrzení neohradil. Pouze M.Zeman, který narušil homogenitu panevropského monolitu svou cestou do Moskvy na oslavy vítězství skutečného vítěze 2.sv. války. Další etapou, která však byla odstartována už v průbéhu té první bylo opětovné vytažení Ruska jako globálního zla a nepřítele veškerého dobra páchaného vyspělým západem již několik století. Tato etapa byla defacto odstartována nástupem V.Putina do vysoké politiky a jeho cílem konsolidace Ruska a vytvoření suverénní sebevědomé země, což se po Jelcinově éře neomezeného drancování Ruska zpočátku jevilo jako již neuskutečnitelné. Skutečným důvodem k vytažení protiruské karty tedy bylo až přijetí zákonů omezující drancování Ruského nerostného bohatství západními korpotacemi bez efektivní participace RF na této těžbě. Již Margaret Thatcherová koncem 80. let pronesla památný výrok, že svět nemůže akceptovat nespravedlivý fakt, že jedna země vlastní 30% světových zásob a není ochotna se o ně podělit. A to je historicky přesné vyjádření současného stavu. Dá se říci, že tímto výrokem byl prezentován záměr mocných a výrokem Německé ministrině obrany Ursuly von der Leyen z minulého týdne uvedeným v Německém tisku byl tento záměr orámován a tato fáze příprav přešla do vyššího levelu, který započal dragounskými jízdami a nasouváním jednotek NATO do Sovětských pobaltských republik a výstavbou protiraketového systému v Polsku, Rumunsku a Bulharsku za posunutí výchozí linie na západní hranici RF s Ukrajinou. Nebyl dementován a nikdo se oficiálně nedistancoval od údajných výroků Německé ministryně obrany, o " nutnosti připravit se k útoku na Rusko a také na jakési "konečné řešení ", tak jako v Osvětimi 2015. Na základě historických faktů minulých i současných a spojeneckých dohod uzavřeých v Jaltě a Postupimi je evidentní, že poválečné vysídlení Němců, kterému předcházel: Mnichov, vysídlení Čechů z pohraničí, protektorát BuM, Terezín, Lidice, Ležáky....... bylo oprávněné a to zejména v kontextu zvěrstev jež Němci prováděli v rámci konečného řešení Židovské a Slovanské otázky od 22.června 1941. Také je do očí bijící, že od dob dobytí Krymu na Osmanech stojí za všemi velkými konflikty stále stejné nenažrané elity z Anglosaského prostoru toužící po světovládě. Do stejného koše patří pád východního bloku, rozbití Jugoslávie, válka v Gruzii, válka v Čečensku, válka v Afghanistánu, válka na Ukrajině, válka v Iráku, válka v Egyptě, v Lýbii, Jemenu, Sýrii, migrační tsunami...... Všude jen humanitární dobro páchané vyspělými demokraciemi. Při znalosti světové historie a mílníků etap od kolonialismu povětšinou válečných už nelze nevnímat provázanost dějů historických a současných a nevidět skutečný cíl snažení privátní moci korporátního fašismu pasujícího se do role neomezeného světovládce za využití stále stejného technologického postupu. A do těchto bezstrukturních snah určení směru vývoje patří výrok jak Angely Merkelové tak Ursuly von der Leyen, ale také podřízení Žatecké brigády pod moudré velení Wehrmachtu. Prostě "Koho chleba jíš, toho píseň zpívej"

Přidat nový příspěvek