Ischias

ZÁKLADNÍ PŘEHLED MOŽNÝCH RIZIK KOMBINACE LÉKŮ

Lze ji užívat v nejrůznějších formách - pampeliškový čaj, pampeliškový med či sirup

Česká lékárnická komora připravila základní přehled možných a mnohdy netušených rizik vzájemné kombinace léků a užívání léků s doplňky stravy, potravinami či nápoji.

Ideálním nápojem pro zapití valné většiny léků je voda v minimálním množství 200 ml. Naopak zelený čaj, káva, mléko, smoothie, ananasový džus či šťáva z brusinek nejsou pro tento účel vhodné a je lepší se jim vyhnout.

Hormonální antikoncepce x třezalka

Třezalka může snížit účinek hormonální antikoncepce ovlivněním cytochromu P450, který se podílí na metabolismu hormonů.

Statiny x makrolidy

Nežádoucí účinky léků hojně užívaných v české populaci na snižování hladiny cholesterolu, statinů (např. simvastatinu) mohou zvýšit tzv. makrolidová antibiotika. Například klarithromycin.

Warfarin x ibuprofen

Warfarin je lék, který mění srážlivost krve. Z podané dávky však účinkují 1-2 % warfarinu, který se volně pohybuje v krvi. 98 % warfarinu se váže na plazmatické bílkoviny a nevyvolává účinek. Na krevní bílkoviny se váže například ibuprofen, který z nich může warfarin vytěsnit a koncentraci volných molekul tohoto antikoagulačního léku znásobit. Tím může způsobit zvýšenou krvácivost nebo dokonce smrt.

Klopidogrel x desloratadin

Lék klopidogrel se používá k prevenci aterotrombotických stavů po infarktu myokardu nebo po ischemické příhodě. Desloratadin je antihistaminikum, které se používá na léčbu alergií. Současným podáním může dojít ke zvýšení účinnosti klopidogrelu o 180 %.

Paracetamol x alkohol

Paracetamol se v těle přeměňuje na toxický metabolit, ten však lidský organismus za normálních okolností dokáže bez problému eliminovat. Pokud je však zároveň s paracetamolem v těle také alkohol, nedochází k eliminaci toxického metabolitu, ten se hromadí v těle a může poškodit játra - a to dokonce nevratně.

Doxycyklin x minerály

Doxycyklin a jiná antibiotika mohou tvořit s vícemocnými minerály (například vápenatými nebo hořečnatými ionty) v trávicím traktu nerozpustné komplexní sloučeniny, které nemohou projít ze zažívacího ústrojí do krve a nemohou vyvolat antibiotickou účinnost. Tyto ionty se vyskytují například v mléce, jogurtech, rozpustných minerálních tabletách nebo minerálkách.

Digoxin x zelený čaj

Zelený čaj výrazně ovlivňuje různé cytochromy, díky nimž dochází k metabolizaci řady léčiv. Některé z nich povzbuzuje (indukuje), jiné utlumuje (inhibuje). Účinnost digoxinu může zvyšovat i snižovat. Proto jeho pití pacienty, kteří užívají digoxin, není vhodné.

Losartan x smoothie

V zeleninových nápojích (především v těch čerstvých), v kapustě nebo brokolici je obsažen quercetin, který může ovlivňovat metabolismus různých léků. Jedním z nich je i losartan, lék na léčbu vysokého krevního tlaku, jehož expozice se vlivem smoothie může zvýšit až o 89 %.

Felodipin x pomelo

Čerstvé ovocné nápoje mohou ovlivňovat pohyb léků v těle (tzv. farmakokinetiku) i jejich účinnost (tzv. farmakodynamiku) na různých stupních. Účinnost mohou zvyšovat i snižovat, například u felodipinu, léku na léčbu vysokého krevního tlaku, může pomelo zvýšit jeho biologickou dostupnost až o 300 %.

Levodopa x banán

Levodopa je základní lék pro parkinsoniky. Její dávka se jednotlivým pacientům pečlivě titruje a upravuje podle progrese onemocnění. Užití levodopy s čerstvým banánem, který obsahuje polyfenol oxidázu, však může její expozici zvýšit i o 48 %.

Diclofenac x kolové nápoje

Sycené nápoje, a především Coca Cola, mění dostupnost některých léků tím, že zvyšují pH žaludečního obsahu. Mezi takové léky patří i diclofenac. Některé přípravky s jeho obsahem jsou přitom dostupné i bez lékařského předpisu. Sycené nápoje mohou také zvyšovat toxicitu některých léků, například methotrexátu.

V České republice je obchodovatelných zhruba 8 500 různých léčivých přípravků, jež mohou způsobit tisíce lékových interakcí. Základní úkon lékárníka je tzv. dispenzace - lékárník při vydání léku pacienta instruuje, jak lék užívat. Zároveň ověřuje, že pacient rozumí a bude podle pokynů postupovat. Dispenzace vede k maximalizaci účinku a minimalizaci rizik při užívání léku. Každý lék má vedlejší i nežádoucí účinky, může interagovat se stravou i jinými léky. Lékárník má o lécích maximální znalosti, nesrovnatelné s žádnou jinou profesí.

MK

Jak si jednoduše pomoci od bolesti hlavy, krční páteře, zad a další.  

O zdraví trochu jinak

KREV A JEJÍ SLOŽENÍ

Krev je hlavní součástí vnitřního prostředí lidského organizmu. Svým složením a funkcemi představuje životně důležitou tekutinu, která jako pohyblivé médium spojuje všechny orgány a tkáně v těle a má rozhodující význam v udržování rovnováhy. Krev plní v první řadě transportní funkce.

Roznáší dýchací plyny O2 a CO2. Živiny a ostatní látky vstřebané
v trávicí soustavě (gastrointestinálním traktu) předává dalším tkáním k využití. Odpadové produkty a vodní i látkové přebytky odevzdané do krve jsou z ní odebírány vylučovacími orgány a odstraňovány z organizmu. Krev také transportuje hormony k cílovým tkáním a orgánům. Rozvádí teplo z metabolicky aktivních orgánů do chladnějších tkání a orgánů. Udržuje rovnováhu mimobuněčné (extracelulární) tekutiny. To je jen stručný výčet nejdůležitějších funkcí, vedle kterých plní krev řadu dalších významných úkolů. Zachování stálého objemu krve má životní důležitost, proto je krev vybavena mechanizmy, které při poranění cévy zabraňují její ztrátě.

Celkový objem krve v lidském organizmu činí 7-8 % tělesné hmotnosti, u dospělého jedince tomu odpovídá 4,5-6 litrů. V organizmu existuje několik mechanizmů, které udržují stálý objem krve. Za fyziologických podmínek dochází k mírnému zvětšení objemu u aktivních sportovců, u osob žijících dlouho ve větší nadmořské výšce a u žen v druhé polovině těhotenství. Objem krve se přechodně zvyšuje po vypití velkého množství tekutin či po velké transfuzi. Krev se ustavičně obnovuje, obnovují se všechny její pravidelné komponenty, ovšem s nestejnou rychlostí - například celkové množství červených krvinek se obnoví průměrně 3x za rok.

Složení krve

Krev je svým složením suspenze buněčných elementů - červených a bílých krvinek a destiček v plazmě. Vzhledem ke tvarové přizpůsobivosti svých buněk se podobá emulzi.

Červené krvinky zaujímají méně než polovinu celkového objemu krve. Tato hodnota se označuje jako hematokrit (podíl červených krvinek a krevní plazmy vyjádřený v % celkového objemu krve). Při dehydrataci, kdy v organizmu poklesne mimobuněčný objem vody, hematokrit stoupá. Naopak hyperhydratace (převodnění), což je méně častá situace, způsobuje snížení hematokritu proti normě. V obou případech dochází ke změně hladiny sodíku a s ní k poruše osmolarity séra, což způsobuje závažné změny v organizmu. Nastupují příznaky poruchy centrální nervové soustavy jako apatie, zmatenost, křeče, kóma, které vznikají v důsledku přesunů tekutin do nebo z vnitrobuněčného (intracelulárního) prostoru. Pravidelný a vhodný pitný režim je nezbytnou součástí prevence celé řady onemocnění včetně těch velice závažných.

Krevní plazma je tekutina obsahující vodu a četné organické a neorganické látky. Její složení je za fyziologických podmínek stálé. Objem plazmy činí u dospělého člověka okolo 5 % tělesné hmotnosti, čemuž odpovídá objem 2,8-3,5 l. Podíl plazmy z celkové mimobuněčné tekutiny je 25 %. V plazmě připadá na vodu 92 % a na rozpuštěné látky 8 %. Obsah vody v krevní plazmě se označuje jako hydrémie, je velmi citlivě řízen a udržován na stálé hodnotě. Zmnožení vody v plazmě je tzv. hyperhydrémie, úbytek hypohydrémie. Tyto výkyvy za normálních okolností ve zdravém organizmu nenastávají nebo trvají jen krátce, protože jsou rychle vyrovnány regulačními mechanizmy.Důležitým minerálem v krevní plazmě je sodíkový iont. Má rozhodující vliv na obsah vody v mimobuněčném prostředí a tedy i v plazmě a na udržování jejího osmotického tlaku. Zvýšené ztráty sodíku z těla jsou spojeny se ztrátami vody a naopak. Hlavním kationtem vnitrobuněčné tekutiny je draslík. Jeho stálá koncentrace v krevní plazmě je nezbytná pro normální činnost svalů, především srdečního (myokardu), a pro aktivitu řady enzymů. Významným vnitrobuněčným kationtem je také hořčík, nezbytný pro aktivitu mnoha důležitých enzymů. Snižuje dráždivost kosterního svalstva a tlumí činnost centrální nervové soustavy. Hladina vápníku v plazmě je udržována se značnou přesností na stálé hodnotě. Vápník je v krevní plazmě v několika podobách, pro biologické děje je nejdůležitější v podobě iontů. V organizmu má četné funkce, například je nezbytný při srážení krve a pro nervosvalový přenos. K dalším významným iontům v plazmě patří chloridový aniont, bikarbonátový aniont, fosfátový aniont a sulfátový aniont. Železo v plazmě je nezbytnépro tvorbu krevního hemoglobinu, měď pro některé enzymatické děje a v neposlední řadě jód pro syntézu hormonů štítné žlázy. Vhodnou součástí každodenního pitného režimu jsou proto především přírodní minerálky, které doplňují tělu důležité minerální látky (např. hořčík, vápník, draslík a fluor).

V celém objemu krevní plazmy tvoří přibližně 200 g bílkoviny. Funkce plazmatických bílkovin jsou rozsáhlé - podílejí se na udržování objemu plazmy, vážou a transportují minerály, hormony, vitamíny, barviva i léky, udržují správnou adcidobazickou rovnováhu, hrají významnou roli v imunitních reakcích organizmu.

MUDr. Jana Furková
Krevní centrum Fakultní nemocnice Ostrava

5 Tibeťanů - doporučuji

Jak zlepšit zrak.

Proč nošení brýlí způsobuje zhoršování zraku a oslabuje oči

Oční cviky na zlepšení zraku. Krční páteř a zrak.

Jak si zlepšit zrak a zbavit se brýlí

Skvělý cvik pro zdravé oči a dobrý zrak

Cvičení na lymfatický systém.